Pro právní otázky, na které vám žádný advokát neodpoví, si pane poslanče zajděte za advokátem, řekl NSZ

Šíření toxikomanie

Adiktologicko - právní posudek na knihu Vaříme s konopím vydanou s doplněním o léčebné produkty konopí nakladatelstvím XX v roce 2012 a 2013 jako doplněné autorské dílo Adama Gottlieba vydané prvně v roce 1973 nakladatelstvím 20th Century Alchemist s dalšími aktualizacemi v následujících letech.

1. Kniha Vaříme s konopím v roce 2014 je až na rozdíly závěrečné kapitoly zpracované kolektivem nakladatelství XX pojednávající o receptech a produktech konopí k léčebnému využití (konopné masti a balzámy, mast, balzám a tinktura) a drobné změny druhů vlastních kulinářských konopných receptur totožná s knihou Vaříme s konopím vydanou v roce 1995 nakladatelstvím Votobia v Olomouci. Jednatelé společnosti Votobia byli v roce 1995 obviněni a 1996 obžalováni, že vydáním knihy Vaříme s konopím spáchali trestný čin šíření toxikomanie. Spor řešil olomoucký okresní soud, který v červenci 1996 stíhání zastavil. Státní zástupce se odvolal k olomouckému krajskému soudu, jenž v září 1997 dva ze tří obžalovaných osvobodil. Případ třetího jednatele byl vrácen okresnímu soudu, který jednateli udělil za šíření toxikománie čtyřletou podmínku. Tříleté trestní řízení v únoru 1998 ukončila amnestie prezidenta Václava Havla u příležitosti jeho znovuzvolení.

2. Jednatel nakladatelství XX byl usnesením Policie ČR za vydání knih Vaříme s konopím v roce 2014 obviněn z trestného činu šíření toxikomanie dle § 287 odst 1, odst. 2, písmeno c) trestního zákoníku. Tedy dle odst (1) Kdo svádí jiného ke zneužívání jiné návykové látky než alkoholu nebo ho v tom podporuje anebo kdo zneužívání takové látky jinak podněcuje nebo šíří, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti. Dle odst. 2, písmeno c) trestního zákoníku: Odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem.

3. Odůvodnění obvinění se opírá o znalecký posudek znalkyně v oboru chemie. Z textu obvinění v odkazu na znalkyni vyplývá, že v posudku znalkyně popsala především historii léčebného využití konopí a jeho farmakologických účinků. Znalkyně uvedla, že na černém trhu se vyskytují dvě formy konopných drog, a to marihuana (velmi nepřesný neodborný výraz pro samičí květ konopí zpravidla s obsahem nad 0,3 % THC) a hašiš (konopná pryskyřice). Dále uvedla, že marihuana zahraniční provenience obsahuje až 18% THC, hašiš až 40% THC, kdy, jak znalkyně, tak exekutiva České republiky v obvinění uvedli, THC je zakázaná látka ve smyslu přílohy zákona o návykových látkách č. 167/1999 Sb. Současně znalkyně uvedla, že látky obsažené v konopí (kanabinoidy) se váží na kanabinoidní receptory v mozku a stejně jako tělu vlastní endokanabinoidy působí euforii a uvolnění. Dále znalkyně uvedla léčebné účinky konopí u řady onemocnění. Následně znalkyně popsala obvyklé druhy aplikace konopných drog (kouřením, rozpuštěním v oleji a tucích) a časovou reakci organismu. Znalkyně uvedla, že knihou autor seznamuje čtenáře s užíváním konopí a v jednotlivých kapitolách knihy pojednává populární formou výše uvedené odborné vyjádření o farmakologických účincích a způsobech zpracování konopných drog perorální aplikací. Vyhodnocení receptů je dle znalkyně sestaveno tak, že v nich uživatel konopí může dosáhnout co nejvyšší výtěžnosti a co nejmenších ztrát, tj. aby dosáhl co nejlepších psychotropních účinků. Jako míru rizika znalkyně uvedla v odkazu na autora knihy, že při kouření se nelze předávkovat, zatímco snít toho může člověk více, než snese. Závěrem pak znalkyně uvedla, že při užití pokrmů připravených z receptů uvedených v knize by mohlo dojít k intoxikaci z důvodu neznalosti obsahu aktivních látek v použitém konopí.

4. V odůvodnění obvinění je uvedeno, že vydáním knihy došlo k deliktu svou povahou ohrožovací s odkazem na rizika perorálního užití konopí v důsledku neznalosti obsahu aktivních látek zneuživatelem konopí. Dle textu obvinění a jeho odůvodnění tak došlo k porušení zájmu chráněného trestním zákoníkem, kdy objektem tohoto přečinu je zájem na ochraně společnosti a lidí před možným ohrožením vyplývajícím z nekontrolovaného nakládání s psychotropními látkami a zájem společnosti na ochraně společnosti před ohrožením vyplývajícím ze zneužívání jiných látek než alkoholu. Jak dle textu obvinění vyplynulo ze znaleckého posudku, kniha je sestavena tak, že zneuživatel při dodržení daných receptur dosáhne nejvyšších omamných účinků a minimalizuje ztráty účinných látek. Dle obvinění lze jazykovým výkladem dovodit, že dané recepty mohou vzbudit jistou touhu po vyzkoušení takovéhoto postupu a tyto veřejně přístupné recepty tak zvyšují znalosti (občanů) a vytváří cestu ke zneužívání návykových látek, „zvláště pak, když se tak děje populárně naučnou a čtivou formou“. Recepty a kniha dle obvinění nedovolují jiný výklad, než návodový charakter ke zneužívání OPL a vytváří příznivé podmínky pro zneužívání OPL. Mezi jednáním pachatele a následkem je dán příčinný vztah. Dále je v obvinění uvedeno, že vydání knihy bylo cíleným činem obviněného pachatele opřeným o rozhodnutí 30 členné „kvaziredakční rady“ a soukromá společnost XX si dovolila nemít interní byrokratická pravidla jako státní instituce a rozhodovat o vydání knih dle interní shody redakční rady. Obviněný se chtěl dle textu obvinění pokoušet vyvinit tím, že odkazoval na str. 41 knihy, v níž je autorem knihy uvedena pasáž o etice, kdy je jako neetické jednání autorem uvedeno nepodávání konopných drog druhým bez jejich vědomí a dále je autorem uvedeno základní lidské právo člověka na změněné stavy vědomí a poznávání těchto stavů. Jako riziko je dle textu obvinění vnímáno, že obviněný chtěl záměrně vyvolat v občanech touhu zneužívat drogu se škodlivým následkem pro občany (zneuživatele), jednání pachatele je velice společensky škodlivé a je namístě uplatnění trestní represe a není uvedeno žádné jednání pachatele ve směru odvrácení škodlivého následku a obviněný tak jednal „nejméně v úmyslu nepřímém“. Právní kvalifikace je dle textu obvinění „provedena a jeví se býti výstižná a především odpovídající důkaznímu stavu“

5. Dle posuzovatele je právní kvalifikace obvinění provedena velice nekvalifikovaně a trpí naprostou důkazní nouzí, což dokládá níže. V níže uvedeném textu nejsou odkazovány právní ustanovení týkající se svobody projevu a práva na svobodné šíření informací apod., která lze napadat až u ústavního soudu, což nevylučuje jejich uvedení v rámci obhajoby u nižších soudů, případně dovolacího soudu.

Adiktologický rozbor netrestnosti skutku obviněného

6. Úvodem uveďme, že příprava a vydání knih Vaříme s konopím v roce 2014 vydaných nakladatelstvím XX se uskutečnilo paralelně s přípravou laickou i odbornou veřejností maximálně podporovaného (přes 90% občanů) zákona č. 50/2013 Sb. (konopí do lékáren). Platnost novelizace zákona o návykových látkách zákonem č. 50/2013 Sb. byla ustanovena od 1. 4. 2013, resp. 1.4.2014 (§§ týkající se pěstování konopí pro Státní ústav pro kontrolu léčiv, viz např. § 24 b ZoNL). V knize uvedené recepty lze úspěšně používat k terapeutickým a také k relaxačním účelům, což lze ověřit i v češtině u předního světového vědce endogenních kanabinoidů a léčebného využití konopí Doc. RNDr. Ondřeje Lumíra Hanuše, DrSc., Dr.h.c.mult. z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě, neboť nejen v Izraeli jsou (např. také onkologicky nemocným dětem) poskytovány konopné drogy (čili byliny) ve formě např. koláčků. Kontakt na Doc. RNDr. Ondřeje Lumíra Hanuše, DrSc., Dr.h.c.mult. je: Faculty of Medicine, Hebrew University, Ein Kerem, Jerusalem 91120, Izrael, email: lumirh@ekmd.huji.ac.il

7. S ohledem na speciální receptury dalších léčebných produktů konopí dodané k autorskému dílu Adama Gottlieba kolektivem XX v závěrečné kapitole je tvrzení v textu obvinění, že obviněný nevyvinul žádné jednání ve směru odvrácení škodlivého následku, naprosto neopodstatněné a především zavádějící, když žádný škodlivý následek neexistuje, anebo je zcela bagatelní. Viz např. vyhledavač Google „Konopí je jedním z nejbezpečnějších známých léčiv“ a zde uvedený rozhovor s Doc. RNDr. Ondřejem Lumírem Hanušem, DrSc., Dr.h.c.mult. pro MF Dnes, k čemuž lze rovněž doložit stovky odborných studií. Nejobsáhlejší odborné zázemí má kromě Open Royal Academy zastoupené mezinárodní nevládní organizací Cannabis is The Cure, z.s. se sídlem v Olomouci také Adiktologická klinika a Centrum adiktologie Fakultní nemocnice a Lékařské fakulty UK v Praze. Dodejme jen, že kanabinoidní receptory, na rozdíl od např. opioidních receptorů, sídlí mimo životně důležitá centra a kromě smutného případu, kdy na dělníka v přístavu spadl těžký snop konopí a smrtelně jej zranil, není znám jediný případ smrtelného úrazu způsobeného konopím jako je to u běžných a dostupných léků v lékárnách, anebo některých potravin a především u legálních drog. Tvrzení, že konopné drogy jsou škodlivinou se nezakládá na odborném podkladě a důkazu, skutečným rizikem konopí a především zločinem proti celé společnosti je prohibice a s tím spojený černý trh s mnohdy toxickým konopím z tzv. indoorových pěstíren, což je nejčastěji následek nevhodného hnojení, anebo nevhodného zpracování konopného květu na konopný extrakt.

8. Tvrzení, že vydáním knihy došlo k deliktu svou povahou ohrožovací s odkazem na rizika perorálního užití konopí v důsledku neznalosti obsahu aktivních látek v konopí, se rovněž neopírá o žádný důkaz rizik pro uživatele či důkaz rizik ohrožení společnosti, nehledě na neopodstatněnost celého obvinění, že by snad stát měl převzít kontrolu nad svéprávnými občany jako rodič nad malým dítětem. To pochopitelně nevylučuje, jak ostatně sám autor Adam Gottlieb na straně 41 uvedl (což znalkyně uvedla) a obviněný se tímto oprávněně hájil, že lidé mohou užít více konopí, než snesou a jsou pak (dle složení a množství konopí) spaví, nebo halucinující, nebo úzkostní, trpící stavy paniky a příznaků somatického ohrožení (srdeční frekvence, dušnost, mrákoty) apod . Tyto stavy však nezanechávají trvalé následky. Jak lze navíc ověřit na řadě odborných pracovišť, kvantitativní a kvalitativní analýzy kanabinoidů v konopí lze provádět jak právnickým, tak fyzickým osobám. Největší zkušenosti mají na Univerzitě Palackého v Olomouci, kde světový vědecký výzkum léčebných účinků konopí před 60 lety započal. Odkažme například na soudního znalce Doc. RNDr. Petera Ondru, CSc. Kontakt: Ústav soudního lékařství FNO, Hněvotínská ul., 779 00 Olomouc, email: peter.ondra@fnol.cz Shrňme: pokud má občan podezření, že neví, jak silné je jeho konopí, nebo by jeho konopí by mohlo býti silnější než jindy, může snížit množství uvedené v receptuře, anebo může zjistit obsah účinných látek analytickými metodami na odborných pracovištích. Obsah účinných látek lze rovněž do jisté míry a zkušeností rozpoznat pohledem (zejména pokud je použita lupa), byť jistě ne přesně jako v laboratoři, protože pryskyřice na dozrálém povrchu květu konopí (nepřesně tzv. marihuana) je okem dobře rozpoznatelná. Na tomto místě dodejme, že samičí květ (nepřesně nazývaný marihuana) z odrůd konopí, které jsou (nejen) ve výzkumu Cannabis is The Cure (Konopí je lék) používány v CBD programu jsou rovněž plné pryskyřice, nemají však - nebo zcela minimálně – pro kuřáky tzv. marihuany žádoucí omamné účinky, ale jsou velice vhodné pro léčbu epilepsie, schizofrenie a celé řady dalších onemocnění.

9. Tvrzení, že kanabinoid THC je zakázaná látka dle přílohy zákona o návykových látkách, je značně zavádějí a účelově zkreslené. Každé konopí (tisíce genetik) - kromě jedné jihoafrické odrůdy - obsahuje větší či menší obsah léčivého kanabinoidu THC (viz lékopis, zavedení SUKLem v roce 2008 pod názvem Dronabinol).

10. Spekulace daná obviněním, že každý čtenář musí použít v daných recepturách necertifikované odrůdy konopí nezavedené v odrůdových knihách EU (tradičně nazývané technickým konopím), trpí rovněž důkazní nouzí. Stejně jako není důkazu pro tvrzení uvedené v obvinění, že došlo k porušení zájmu chráněného trestním zákoníkem, kdy objektem tohoto přečinu je zájem na ochraně společnosti a lidí před možným ohrožením vyplývajícím z nekontrolovaného nakládání s OPL. Toto tvrzení nemá rovněž žádnou oporu v důkazech a je především naprostým logickým nesmyslem. V tomto kontextu by mohl být obviněn prodejce kuchyňského nádobí, protože nádobí může sloužit k realizaci receptur dle předmětné knihy, čímž by v logice obvinění došlo k ohrožení společnosti z nekontrolovatelného nakládání s OPL.

Kardinální pochybení obvinění z adiktologického hlediska

11. Zatímco znalkyně ve svém posudku dle textu obvinění hovoří o čtenáři jako o (potenciálním) uživateli konopí, vlastní obvinění pracuje pouze s pojmem zneuživatel konopí a zneužívání konopí. Šíření toxikomanie (čili drogové závislosti) je úmyslný trestný čin podpory zneužívání (abúsu/nadužívání) OPL jako jednoho z mnoha faktorů vzniku závislosti, nikoliv tedy prostého užívání OPL, což je zásadní a dramatický rozdíl uvedený rovněž v Mezinárodní klasifikaci nemocí. Analogií nám může být i pro laika patrný rozdíl pojmů užívání a zneužívání alkoholu.Vyvozovat z pojmu užívat konopí nebo užívání konopí jeho zneužívání a ryze účelově přeformulovávat pojem uživatel konopí na zneuživatel konopí a spekulovat, že čtenář je zneuživatel konopí, je i s ohledem na níže uvedené ničím nepodložená konstrukce bez jediného důkazu. Politiky, orgány veřejné moci a bohužel i některými nevzdělanými lékaři a akademiky často tvrzený argument o negativních následcích užití konopí (nejčastěji účelově prezentováno jako tzv. marihuana), že jeho užití je vstupní branou k závislosti a přechodu na tvrdé drogy, je ničím nepodloženým nesmyslem a opakovaně odborně zpochybněným faktem, viz např. monografie Miovský, M. a kol., Konopí a konopné drogy, Grada, 2008.

12. Tvrzení, že při dodržení daných receptur dosáhne (zneuživatel) nejvyšších omamných účinků a minimalizuje ztráty účinných látek neimplikuje žádnou trestnost skutku, je naopak dokladem odborných znalostí autora a pochopitelným ekonomickým chováním člověka minimalizovat ztráty. Touha člověka (ale i zvířat) měnit stavy vědomí je dána ontogeneticky i fylogeneticky, viz např. šťastné malé děti na houpačce nebo kolotoči. Na podrobnější seznámení odkažme na monografii Kalina, K. a kol., Drogy a drogové závislosti, Úřad vlády ČR, 2003.

13. Dle obvinění lze jazykovým výkladem dovodit, že dané recepty mohou vzbudit jistou touhu po vyzkoušení takovéhoto postupu a tyto veřejně přístupné recepty tak zvyšují znalosti (občanů) a vytváří cestu ke zneužívání návykových látek, „zvláště pak, když se tak děje populárně naučnou a čtivou formou“. Pravděpodobně je tedy v obvinění zamýšleno, že blíže neupřesněný jazykový výklad knihy je důkazem a formou blíže nespecifikovaného dokazování pro doložení vzniku určité touhy, čili oslím můstkem vykonstruovaným sváděním, podporováním či nabádáním ke zneužívání konopí, což je však odborně neudržitelná mylná konstrukce. Znalkyně uvedla, že knihou autor seznamuje čtenáře s užíváním konopí. Zjednodušeně řečeno kniha v souladu s ústavně garantovanými právy čtenáře informuje a vzdělává veřejnost. Motivace a rozhodování člověka je komplexní soubor vědomých a nevědomých aktů a vlastní chování je určováno roky utvářenými postoji. Vznik drogové závislosti je dle nejmodernějších teorií multifaktoriální bio-psycho-socio-spirituální proces, kdy spolu jednotlivé faktory kooperují a nelze je izolovat, anebo přehlížet, či naopak uvádět jako jediný dominantní faktor. Jistě nelze popřít, že dané receptury mohou ve čtenářích vzbudit touhu tyto recepty vyzkoušet, ostatně proto si čtenář s největší pravděpodobností knihu koupí. Spekulovat však, že čtenářova knihou vyvolaná touha mu zatemní mozek a bude konopí zneužívat nebo že snad vznikne drogová závislost, je konstrukce odporující výše uvedené celosvětově sdílené odborné teorii i praxi. Na podrobnější seznámení opětovně odkažme na monografii Kalina, K. a kol., Drogy a drogové závislosti, Úřad vlády ČR, 2003.

14. Zcela zásadním odborným pochybením obvinění je vytváření iluze o vzniku toxikomanie a jejím šíření prostřednictvím konopí. Dle mnoha vědeckých studií v zahraničí i České republice je doloženo, že potenciál vzniku závisti (toxikomanie) je u konopných drog nižší než u kávy, naposledy např. Miovský, M., Popov, P., Dvořáček, J., Konopné drogy z hlediska rizika závislosti, Revue české lékařské akademie, roč. 8, 2012. Pro laika, který se nechce pouštět do studia odborné literatury, uveďme jednoduchý a snadno pochopitelný příklad. Konopné drogy v průběhu jednoho roku opakovaně užívají stovky tisíc občanů ČR. Nejvíce pak lidé ve věkové skupině 20 – 29 let (53% populace), nejméně pak ve věkové skupině nad 60 let (3% populace), v populačním průměru pak jde o 26%. Podle údajů z roku 2011 jen 1350 občanů vyhledá ambulantní poradenství a léčbu (zpravidla to jsou rodiče s dítětem v teenagerském věku), hospitalizováno bylo z důvodů spojených s konopnými drogami 185 občanů, viz Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v ČR v roce 2011, Úřad vlády, 2012. Toto tvrdá epidemiologická data jednoznačně ukazují, že míra rizika konopných dog jsou neporovnatelná s ostatními OPL. Mýtus o škodlivosti konopí nebo spíše tzv. marihuany je díky dlouhodobé propagandě ve společnosti široce zakořeněn. Odkažme na Google s vyhledáním Marihuana – Mýty a fakta. Autoři knihy Marihuana – mýty a fakta (Marihuana Myths, Marihuana Facts, Lynn Zimmerová a John P. Morgan) vydané výzkumným ústavem The Lindesmith Center v roce 1997, systematicky a důkladně probrali jeden mýtus za druhým a vysvětlili jejich mylnost ve světle vědeckých výzkumů. Populární formou podaný vědecký přehled ukazuje, že užívání marihuany sice může být také škodlivé, ale zdaleka ne tolik, jak škodlivé jsou falešné mýty, které marihuanu obklopují.

Právní rozbor netrestnosti skutku obviněného

15. Autor knihy doporučuje perorální užívání konopí. Odkazuje na toxický charakter zplodin vznikajících při kouření. Přímo v úvodu knihy na straně 5 je pak uvedena motivace autora k vydání knihy. Úvod je stejný již od roku 1973, kdy byla kniha prvně vydána a je dodnes v běžné distribuci zejména v Americe a Evropě. Text úvodu napovídá o odpovědném přístupu autora k danému tématu a dokládá jeho povědomí o snížení případných – dodejme zpravidla bagatelních - rizik. Jak znalkyně uvedla, autor knihy populární osvětovou formou před vlastními recepturami nejprve seznamuje čtenáře s chemickými a fyzikálními vlastnosti konopí, způsobem jakým je vstřebáváno trávicím traktem a v jakých látkách jsou účinné látky konopí rozpouštěny. Stručně řečeno, autor se snaží minimalizovat případná rizika, vzdělává čtenáře a přistupuje k dané věci odpovědně (západními zeměmi uznávaný přístup harm reduction). Na dané jednání se tak bezvýhradně vztahuje pojem minimalizace rizik, které zákonodárce z trestného činu šíření toxikomanie vyloučil. V důvodové zprávě k trestnímu zákoníku k § šíření toxikomanie je uvedeno: „Smyslem tohoto ustanovení není postihnout jednání, které je vykonáváno se záměrem zmírnit negativní psychické, zdravotní a sociální dopady zneužívání návykových látek na jejich uživatele. To odpovídá Národní strategii protidrogové politiky, která stanoví jako jeden z dlouhodobých cílů snížení negativních sociálních a zdravotních dopadů a poškození způsobovaných užíváním drog snížit s tím spojené společenské náklady.“

16. Zásadním právním argumentem netrestnosti skutku obviněného je však samotná legalita zacházení občanů s konopím, která absolutně vylučuje trestnost skutku obviněného dle ustanovení šíření toxikomanie. Do zahájení platnosti zákona konopí do lékáren od 1.4.2013 bylo získávání, skladování, zpracování a distribuce konopí bez omezení obsahu THC v rostlině konopí a bez nutnosti hlášení zacházení s konopím úřadům povoleno fyzickým a právnickým osobám k účelům pokusnickým a průmyslovým. Pokud bychom pominuli průmyslově vyráběné produkty dle receptur uvedených v knize a spíše se zaměřili na individuální zpracování čtenářem, pak lze na dané jednání, kdy lidé pokusnicky zkouší, zda je či není daná receptura vhodná, chuťově lahodná a účinná, daný § 5,odst. 5 zákona o návykových látkách plně vztáhnout. Tím však nelze vylučovat, že čtenáři mohli pokusnicky zkoušet připravovat receptury s registrovanými odrůdami konopí s obsahem (dle EU) do 0,2 % THC, tímto dokazováním se však nikdo nezabýval. Od 1.4.2013 pak bylo ustanovení § 5,odst. 5 zákona o návykových látkách novelizováno zákonem č. 50/2013 Sb. na obsah THC v konopí do 0,3% THC. Teprve s platností novelizace zákona o návykových látkách zákonem č. 273/2013 Sb. od 1.1. 2014, čili po druhém vydání knihy, bylo pokusnictví z § 5, odst. 5 zákona o návykových látkách vypuštěno. Námitka, že čtenáři druhého vydání knihy po 1.4.2013 museli být zákaznici černého trhu s tzv.marihuanou a mohli si tak uškodit, se neopírá o žádný důkaz a naopak svaluje vinu na toho, kdo k dané věci přistupoval odpovědně a kvalifikovaně čtenáře poučil. Dodejme však, že i tak lze účinně napadnout novelizaci zacházení s konopím v ustanovení § 5, odst. 5 zákonem č. 50/2013 Sb. snižující obsah THC v konopí na 0,3% THC. Dle novelizace zákona o návykových látkách nenotifikovaným zákonem (viz níže – kardinální pochybení) č. 50/2013 Sb. byl v rozporu mezinárodními závazky (viz rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie C‑137/09 - Josemans, bod 36 rozsudku) nově ustanoven § 24 b, který de iure i de facto zakazuje, resp. nezákonně velice omezuje výzkum a poskytování jiných léčebných produktů z konopí než je Cannabis flos – květ samičí odrůdy konopí (např. mast, spray, čípky, elektronické cigarety s extraktem apod.) a přikazuje licencovanému pěstiteli odevzdat Cannabis flos ve složení dle vyhlášky ministerstva zdravotnictví č. 221/2013 Sb. - monopolizující pouze 4 genetiky konopí holandské firmy Bedrocan - Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv, což je další porušení mezinárodních závazků a zákonů České republiky. Vzhledem k tomu, že dnešní lékárny již nejsou přípravnami léčiv z bylin jako v minulosti, je pak kniha, za kterou je jednatel XX viněn, pravděpodobně jedinou tištěnou knihou, která ve svém závěru díky počinu redakční rady XX uvedla další léčebné produkty konopí jako je mast, tinktura a balzám. Kvalita těchto receptur by rozhodně šla vylepšit, ale i tak je to společensky prospěšný počin. Lékařem uznaní bohatí nemocní, kteří si díky nezměrné šlechetnosti České republiky v lékárně koupí Cannabis flos za cca 300 Kč/gram, si pak mohou ke své radosti sami doma vyrobit silnou a účinnou konopnou mast z cca 10 – 20 gramů Cannabis flos pro objem 100 ml. hmoty, která zachrání končetiny diabetika před amputací, dle UZIS více než 10 tisíc amputací ročně (nejvhodnější odrůdou ze 4 ministerstvem zdravotnictví povolených je žádat diabeticky nemocným u nějakého bohatého onkologicky nemocného, kterému může být dle vyhlášky č. 221/2013 Sb. předepsána, odrůdu s poměrem 12:1 THC:CBD). Dodejme, že pokud by si občané dle bodu 17 níže vypěstovali konopí sami dle doporučených odrůd konopí na dané onemocnění, cena např. takto silné výše uvedené konopné masti by byla při domácím zpracování možná až 100 násobně levnější. Že smyslem a cílem zákona č. 50/2013 Sb. (konopí do lékáren) nebylo pomoci občanům, ale ochránit vysoké ceny marihuany na černém trhu, je soudnému člověku zřejmé a (nejen) předseda správní rady mezinárodní nevládní organizace Cannabis is The Cure, z.s. na toto nebezpečí upozorňoval veřejně již od roku 2008, kdy bylo judikátem Nejvyššího soudu České republiky ze dne 30.1.2008 č.j. 3 Tdo 52/2008 (viz Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek č. 9/2008) uznáno právo člověka pěstovat a zacházet s konopím bez omezení obsahu THC bez povolení úřadů ke své úzdravě a úzdravě druhého člověka. Bohužel Česká republika tohoto judikátu vůbec nedbala a nedbá a stále nezákonně kriminalizuje občany s presumpcí viny jako nějaké pašeráky drog a dokonce v hrubém rozporu s uvedeným judikátem přijala trestní zákoník s účinností od 1.1.2010, který rovněž v rozporu s ustanovením § 29 zákona o návykových látkách poprvé do českého právního řádu v § 285 nově ustanovil trestnost pěstování konopí. Je velmi smutným faktem vědět, že důchodkyně, která byla judikátem nejvyššího soudu v roce 2008 za úspěšnou léčbu konopím (rakovina, bércové vředy) v plném rozsahu viny a trestu osvobozena, byla v roce 2011 a 2012 opakovaně exekutivou České republiky žalována u okresního a krajského soudu a v roce 2012 spáchala sebevraždu. Čest její památce, jmenovala se Mária Brodská.

17. Pokud by snad bylo exekutivou České republiky namítáno, že nešlo legálně konopí získat k zacházení ke kulinářskému zpracování či zpracování na jiné léčebné produkty dodané do knihy vydavatelstvím XX a bylo odkazováno na fakt, že pěstování konopí s obsahem nad 0,3 % THC bylo pro nevyvolené čtenáře druhého vydání knihy dle §§ 24 odst. 1, 24 písmeno a) a 24 písmeno b) zákona o návykových látkách v platném znění zakázáno pěstovat v souladu trestním zákoníkem dle § 285, nebo snad bylo odkazováno na právně vadné rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR č.j. 8 Tdo 1231/2011 (viz vyhledavač www.nsoud.cz.) a Ústavního soudu ČR č.j. II. ÚS 664/12 (viz vyhledavač http://nalus.usoud.cz), ve kterých bylo vědomě mylně tvrzeno, že pěstování konopí je celosvětově zakázané, odkažme na ustanovení § 29 zákona o návykových látkách. Dle novelizace zákona o návykových látkách zákonem č. 362/2004 Sb. bylo a je po vstupu České republiky od Evropské unie od 20.5.2004 fyzickým a právnickým osobám povoleno pěstování konopí bez omezení obsahu THC v konopí do 100m2/osobu a bez povinnosti hlášení úřadům. Pěstování nad 100 m2/osobu podléhá ohlašovací povinnosti celnímu úřadu a celním úřadem je v praxi vyžadováno hlášení pěstování pouze certifikovaných odrůd konopí uvedených v odrůdových knihách EU, toto jednání však odporuje mezinárodním závazkům České republiky, viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie C 59/11 (Association Kokopelli proti Graines Baumaux SAS) Vazba a vzájemný příčinný vztah zacházení a pěstování konopí dle §§ 5, odst. 5 a 29 zákona o návykových látkách (nejen do 100m2/osobu bez hlášení) lze ověřit z řady důvodových zpráv a je odkazováno na gestora zákona o návykových látkách, kterým je ministerstvo zdravotnictví.

18. Pokud by snad exekutiva České republiky či dokonce ústavním soudem zastoupená Česká republika bez důkazu trvala na tom, že vydáním knihy obviněný směřoval čtenáře knihy na černý trh a tito pak museli býti zákazníci černého trhu s tzv. marihuanou či hašišem a nemohli si konopí vypěstovat sami a byl rozporován § 29 zákona o návykových látkách a bylo v rozporu s výše uvedeným rozsudkem Soudního dvora Evropské unie ve věci práva fyzických a právnických osob pěstovat neregistrované odrůdy rostlin tvrzeno, že občané mohou pěstovat pouze certifikované odrůdy konopí uvedené v odrůdových knihách, které by neměly překročit obsah nad 0,3 % THC, uveďme následující. Po vstupu České republiky do Evropské unie dne 1.5.2004 a novelizaci zákona o návykových látkách v § 29 s platností od 20.5.2004 byla Česká republika s ohledem na mezinárodní závazky vyplývající z přístupové smlouvy k EU povinna měřit obsah THC v konopí dle právně závazné evropské metodiky. Druhá drobná aktualizace dané evropské metodiky proběhla v roce 2009 a je uvedena v příloze č.1 Nařízení ES č. 1122/2009. Tato metodika lze velmi stručně shrnout do postupu, kdy odpovědný licencovaný orgán (v ČR bohužel pouze policie) měří obsah THC v konopí z nejméně 30 cm vysokého vrcholíku ze 60 rostlin mimo kraje pěstitební plochy a konopí musí být sklizené k měření nejpozději 10 den od zahájení tvorby semene! Jinak by totiž nebylo možné vypěstovat žádné konopí, neboť by byl v EU uznaný limit obsahu výše dané měřené veličiny konopí vždy nad 0,2% THC. Tuto metodiku však Česká republika ignoruje používat a postupuje v měření obsahu THC bez jakéhokoliv právně závazného předpisu, zpravidla pak postupuje dle Kriminalistickým ústavem Policie ČR doporučeného pracovního postupu, který je však v hrubém rozporu s evropskou metodikou i zákonem o návykových látkách jak co do určení a objemu měřené hmoty, tak co do limitu časové lhůty pro její měření. Tímto jednáním (míněn nezávazný pracovní postup KÚPČR) se však bez opory v zákoně navyšuje (nebo naopak účelově snižuje) obsah limitu THC a policie a justice dle své libovůle kriminalizuje občany s odkazem na trestní zákoník (nejčastěji §§ 283 – 285). Exekutiva České republiky a dokonce i Česká republika zcela ignoruje, viz rozhodnutí ústavního soudu č.j. IV.ÚS 4859/12, II. ÚS 1311/13 a II.ÚS 289/14 uvedená na http://nalus.usoud.cz, tento postup policie, státních zastupitelství a justice hrubě odporující čl. 39 Listiny základních práv a svobod napadnout a žádat jednat v souladu se zákonem a mezinárodními závazky. Česká republika přitom odkazuje na ustanovení zákona o návykových látkách, které v § 2 definuje různé OPL včetně konopí, avšak právně nezávazný pracovní postup KÚPČR (měřit obsah THC v konopí pouze z pár gramů usušeného vrcholíku bez stonků a semen) odporuje všem třem zcela odlišným definicím konopí dle znění zákona návykových látkách. V ZoNL je uvedeno, že konopím se rozumí 1. kvetoucí vrcholík, 2. plodonosný vrcholík a 3. celá nadzemní část rostliny konopí. Rozdíly v obsahu THC dle těchto tří odlišných definic mohou být u té samé rostliny až 100 násobné, v každém případě ani jedna z těchto tří definic není v souladu s nezávazným pracovním postupem KÚPČR. Aby Babylon jazyků právního řádu České republiky ve věci konopí byl osvětlen zcela úplně, dodejme, že zákonodárci dali v § 289 trestního zákoníku pravomoc Vládě ČR určit co je tzv. větší než malé množství drogy a mj. též to, co se rozumí rostlinou konopí. Vláda pak s účinností od 1.1.2010 v příloze č. 1.A.1. nařízení vlády č. 455/2009 Sb. určila, že konopím se rozumí celý objem rostliny konopí včetně kořene. Nařízení vlády bylo na konci roku 2011 novelizováno s účinností od roku 2012 o definici konopí odpovídající nezávaznému doporučenému pracovnímu postupu měření obsahu THC v konopí dle KÚPČR. Uvedené ustanovení § 289 trestního zákoníku, a tedy i trestním právem popsanou definici konopí, zrušil v roce 2013 s účinností od srpna 2013 nálezem ústavní soud (viz Pl. ÚS 13/12) pro porušení čl. 39 Listiny základních lidských práv a svobod. Přestože bylo výše doloženo, jaké dramatické legislativní změny v definicích konopí proběhly od 1.5.2004 do dnešního dne, policie dokonce veřejně uvádí (na žádost o informace předsedy správní rady Cannabis is The Cure,z.s.), že ji žádné legislativní změny nezajímají, viz Google a zadání Metodika měření THC – Policie České republiky. K výše uvedené právní argumentaci netrestnosti skutku obviněného je v příloze doložena toxikologicko právní analýza k pěstování a zacházení s konopím a měřením obsahu THC v konopí provedená soudním znalcem doc. RNDr. Petrem Ondrou, CSc., která dokládá nezákonný postup policie schvalovaný však všemi dozorujícími orgány až po Nejvyšší státní zastupitelství ČR, Ústavní soud České republiky a konaný policií opakovaně bez jakéhokoliv zájmu vlády a zákonodárců České republiky.

19. Obviněný se ocitl a ocitá v právně naprosto neprůhledném a nepředvídatelném právním prostředí plném středověkých předsudků, korupce a popírání samotných podstat ústavnosti, což ovšem odporuje řadě rozhodnutí Ústavního soudu České republiky na právní jistotu občanů, svobodu podnikání, soukromý život a řadě dalších ústavně garantovaných práv. Obviněním jsou doložena popření základních principů demokratické země exekutivními orgány České republiky. Doložme proto hlubší prameny korupce ve věci konopí. Z řady veřejných dokumentů (např. Výroční zprávy ve věcech drog Úřadu vlády ČR) lze doložit důkaz, že po vyhlášení nezákonného xenofóbního populistického prohlášení tehdejšího předsedy vládnoucí KDU-ČSL a předsedy rozpočtového výboru a pozdějšího zakladatele vládnoucí TOP 09 a ministra financí s nejvyšším schodkem na státním dluhu za dobu vládnutí v dějinách novodobé ČR „Lidovci vyhlašují válku drogám“, které bylo v roce 2004 kouřovou clonou k právě schválené novelizaci § 29 zákona o návykových látkách, se stala Česká republika jedním z největších evropských producentů a distributorů tzv. marihuany (viz blíže šéfredaktor časopisu Závislost a my Ing. Jiří Vacek, viz Google: Úloha šílenství v dějinách, Reflex 20/2005 - 19.05.2005). K tomu s odkazem na legislativní korupci ve věci (nejen) novelizace zákona o návykových látkách zákonem č. 50/2013 Sb. konopí do lékáren a „notifikované“ novely zákona o návykových látkách zákonem č. 273/2013 Sb. z dílny TOP 09 dále doložme důkaz, že výše uvedeným jednáním Česká republika vědomě spáchala a stále páchá obrovské škody na rozpočtu Společenství (EU) a České republiky, rozpočetech soukromých fyzických a právnických osob a především pak svým nezákonným cynickým jednáním způsobuje zejména občanům České a Slovenské republiky zločiny proti lidskosti dle § 401 trestního zákoníku. Česká republika tak vědomě porušuje čl. 2 a 3 Úmluvy o lidských právech (právo na život a zákaz mučení)a řadu dalších čl. Úmluvy včetně samotné preambule Úmluvy OSN od drogách z roku 1961 a řady dalších úmluv OSN. Důkazy o justičně – exekutivně – legislativní korupci ve věci konopí v České republice jsou uvedeny na stránkách 7 stížností předsedy správní rady Cannabis is The Cure, z.s. pro Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburgu na http://echr-coe-int.blogspot.cz/ (v angličtině). Zásadní stručná charakteristika dané justiční korupce signovaná místopředsedou odborné společnosti Konopí je lék MUDr. Alešem Skřivánkem, PhD. z Olomouce pak byla dne 7.8.2014 předána na podatelně ministerstva spravedlnosti a současně také podatelně Sněmovny Parlamentu České republiky poslankyni a ministryni spravedlnosti JUDr. Heleně Válkové, CSc. k posouzení a byla doplněna o dar CD Cannabis blues od onkologicky nemocných ve výzkumu Cannabis is The Cure (Konopí je lék). CD Cannabis blues bylo vydané k Mezinárodnímu dni podpory obětem násilí a mučení 26.6.2014 a datu podání 7 stížnosti Evropskému soudu pro lidská práva a návrhu na přeregistraci stanov Cannabis is The Cure, z.s. pro právní spory s Českou republikou mimo území České republiky. Podnět ze dne 7.8.2014 k uplatnění vrcholových rozhodnutí ministra spravedlnosti a Vlády České republiky pro poslankyni a ministryni spravedlnosti je uveden zde http://helena-valkova.blogspot.cz

20. Shrnutí dle českého práva: Tvrzení uvedené v obvinění, že mezi jednáním obviněného a následkem posuzovaným dle předmětného ustanovení trestního zákoníku je dán příčinný vztah a právní kvalifikace je dle textu obvinění provedena kvalifikovaně, je výstižná a odpovídající důkaznímu stavu, je z adiktologického i právního hlediska naprosto mylné a ryze účelově kriminalizující tvrzení, které se neopírá o jeden jediný důkaz. Obviněný má právo žádat uhradit všechny škody a náklady, které mu s trestním řízením vznikly.

Kardinální právní pochybení obvinění a žádost o položení předběžné otázky SDEU

21. Právní kvalifikace jednání uvedená v obvinění se opírá o tři další spolu souvislá ustanovení trestního zákoníku týkající se nedovolené výroby a distribuce konopí a jeho produktů, nedovoleného držení konopí a jeho produktů a na to se vážícího nedovoleného pěstování konopí (§§ 283 – 285). Toto trestněprávně postižitelné jednání se opírá o řadu dalších spolu souvislých níže uvedených ustanovení zákona o návykových látkách týkající se pěstování, zacházení a distribuce konopí. Jak bylo výše uvedeno, trestní definice konopí dle nařízení vlády byla nálezem ústavního soudu ze dne 26.7.2013 zrušena až po druhém vydání knihy obviněným, viz Pl. ÚS 13/12. Tzv. větší než malé množství drogy (včetně konopí, resp. Cannabis flos - květ) uvedené v odkazu na ústavním soudem zrušené ustanovení § 289 trestního zákoníku s definičním pojmem konopí ve vládním nařízení, pak bylo – nikoliv však v pojmu definičním vůči konopí – nahrazeno dne 13.3.2014 v hrubém rozporu (nejen) s ustanovením § 29 zákona o návykových látkách rozhodnutím trestního kolegia Nejvyššího soudu ČR č.j. Tpjn 301/2013, který ustanovil trestnost držení pouhých 10 gr. konopného květu označovaného legislativně nezakotveným pojmem marihuana.

22. Dne 1.5.2004 vstoupila Česká republika do Evropské unie. V dané době již bylo konopí a jeho produkty uznatelným farmaceutickým léčivem, viz např. holandská firma Bedrocan, nebo anglická firma GB Pharmaceutical. Nebylo tedy de iure možné bránit jeho poskytování k léčebným účelům, což je rovněž v souladu s právem řady úmluv OSN, Evropy, EU i zákonů České republiky včetně zákonů ústavních (viz rozsudek Soudního dvora EU C‑137/09, Josemans, bod 36).

23. Konopí je samo o sobě ze své podstaty rovněž farmaceutickým produktem (výrobkem). Podle řady signálů z výzkumů z poslední doby má také syrové, neusušené a nedekarboxylované konopí včetně kořene vysoký léčebný potenciál (o léčebné významu konopného kořene uváděl poznatky již Plinius, autor Naturalis historia). Nejen na léčiva, ale i na celou řadu dalších výrobků (produktů) se vztahují normy EU, jejichž cílem je primárně zamezit bariérám ve vzájemném obchodním styku v rámci EU a současně tyto normy žádají sladit technické požadavky kladené na výrobky dle Směrnice 98/34/ES. Technické požadavky na konopí (tzn. produkt/výrobek) jsou pak definovány v ustanoveních týkajících se pěstování, zacházení (zpracování) a distribuce konopí bez omezení či s omezeným limitem obsahu léčivé látky THC, a to jak z hlediska trestního práva (trestní zákoník a předmětná vládní vyhláška), tak správního práva (zákon o návykových látkách a zákon o léčivech). Např. legální konopí s vysokým obsahem kanabinoidu CBD a nízkým a dle EU schváleným limitním obsahem THC do 0,2% THC jako je italská odrůda Carmagnola (poměr kanabinoidů CBD : THC je cca 10:1) má unikátní léčivý potenciál a poskytuje současně vysoce léčivý olej (viz lékopis, zavedeno SUKLem v roce 2010) Současně je Carmagnola konopím s nejdelším vláknem. Avšak Česká republika schvaluje měřit obsah THC v konopí nezákonnými normami bez jakéhokoliv zakotvení v zákonu v rozporu s článkem 39 Listiny základních práv a svobod, že trest může být udělován toliko na základě zákona! Požadavky EU kladené oprávněně na výrobky však nebyly Českou republikou (například produkty dle receptur knihy, za kterou je obviněný viněn) dle povinnosti Směrnice 98/34/ES vůbec brány v zřetel a ignorovány již od novelizace § 29 zákona o návykových látkách dne 20.5.2004 (tj. po vstupu České republiky do EU), což lze doložit z veřejné databáze TRIS, viz http://ec.europa.eu/enterprise/tris/.

24. Jako technická ustanovení (a jiné požadavky na výrobky) zákona o návykových látkách ve smyslu Směrnice 98/34/ES lze označit ustanovení § 5, odst. 5, § 8, § 15, písm. e), § 24 odst. 1, § 24 písm. a), 24 písm. b) a § 29 ZoNL v platném znění.

25. Novelizace předmětných ustanovení zákona o návykových látkách týkající se pěstování, zacházení a distribuce konopí od vstupu ČR do EU dne 1.5.2014 byly následující:

· zacházení a distribuce konopí bez povolení úřadů dle § 5, odst. 5 novelizováno zákony č. 50/2013 a 273/2013 Sb.,

· zacházení a distribuce konopí s povolením úřadů dle § 8 novelizováno zákony č. 362/2004, 74/2006, 124/2008, 141/2009 a 273/2013 Sb.,

· speciální zacházení s konopím s povolením úřadů dle § 15 písm.e) novelizováno zákony č. 50/2013 a 273/2013 Sb.,

· pěstování, zpracování a distribuce konopí s povolením úřadů dle §§ 24 písm. a) a 24 odst. 1 a § 24 b) novelizováno zákony č. 50/2013 a 273/2013 Sb. ,

· pěstování konopí bez povolení úřadů do 100m2 osevní plochy/právnickou - fyzickou osobu nebo nad 100m2/osobu s povolením úřadů dle § 29 novelizováno zákony č. 362/2004, 141/2009, 291/2009, 18/2012, 167/2012, 50/2013 a 273/2013 Sb.

26. Nenotifikovaná právní norma je neúčinná - nevymahatelná a obviněný neměl být obviněn. Doložme rozsudky Soudního dvora EU týkající se nenotifikace technického předpisu a jiného požadavku na výrobky dle povinnosti směrnice 98/34/ES: C -194/ 94 (CIA Security Internatinoinal SA vs. Signalson SA, Securitel SPRL) a C-390/99 (Canal Satélite Digital). Soudní dvůr EU nenotifikaci směrnice 98/34/ES aplikoval i v trestních věcech jako je C‑267/03 (Lindberg) nebo C-20/05 (Schwibbert).

27. Dodejme, že ani přes opakovaná varování prezidenta, premiéra, vlády, ministerstev a poslanců s důkazy o škodách vzešlých (nejen) České republice a jeho občanům nezákonnými populistickými prohlášeními politiků ve věcech drog a především působené prohibičními zákony dotčenými v zastoupení předsedy správní rady Cannabis is The Cure, z.s. od r. 2004 a se zveřejněním výzkumu Konopí je lék (Cannabis is The Cure) v roce 2008 a od roku 2010 specificky pak ke Směrnici 98/34/ES, ani přes varování poradního a rešeršního orgánu Parlamentu ČR Parlamentního institutu v březnu 2012 (tisk č.0590P), nebyla ani novelizace zákona o návykových látkách a zákona o léčivech notifikována dle povinnosti Směrnice 98/34/ES tolik „sledovaným“ zákonem konopí do lékáren č. 50/2013 Sb. s podpisem prezidenta Václava Amnestie Klause.

28. Dodejme rovněž, že novelou zákona o návykových látkách zákonem č. 273/2013 Sb. s platností od 1.9.2013, resp. od 1.1.2014 (ministerstvo zdravotnictví uvádí dvě rozličná data, obě jsou však po datu druhého vydání knihy, na základě které je vzneseno obvinění) byl zákon o návykových látkách notifikován dle povinnosti Směrnice 98/34/ES, číslo notifikace ověřitelné v databázi TRIS je 2012/0329/CZ. Dodejme však, že tato notifikace vykazuje celou řadu právních vad i vůči meritu věci týkající se obviněného, neboť s největší pravděpodobností (ministerstvo zdravotnictví odmítá již více než půl roku i přes příkaz ministra ze dne 6.6.2014 pod č.j. MZDR 27796/2014-2/PRO vydat informace) nebyly notifikovány ustanovení týkající se pěstování, zacházení a distribuce konopí a současně se text novelizace zákona o návykových látkách zákonem č. 273/2013 Sb. zaslaný k notifikaci dramaticky lišil od znění přijatého Parlamentem ČR, což je porušení čl. 8 Směrnice 98/34/ES a zákon o návykových látkách je pravděpodobně dosud stále neúčinný-nevymahatelný.

29. Z výše uvedeného lze vyvodit závěr, že zákon o návykových látkách, zákon o léčivech a trestní zákoník s předmětnými ustanoveními týkajícími se ustanovení s povahou technického předpisu, tedy pěstování, zpracování a distribuce konopí s limitem a bez limitu obsahu THC nebyl v době skutku, za který je obviněný viněn, notifikován dle práva Společenství.

30. V odkazu na právo občanů Evropské unie dané článkem 267 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie a doložené rovněž nálezem Ústavního soudu České republiky č.j. II ÚS 1009/08 (ze dne 08.01.2009 ve věci Pfizer, body 22 a 30) je obviněnému zcela zásadně doporučeno položit soudu žádost, aby prostřednictvím k tomu oprávněného Nejvyššího soudu ČR položil předběžnou otázku Soudnímu dvoru Evropské unie, jejíž text je uveden v závěru.

31.Obviněnému je doporučeno, aby v řízení odkázal na konkrétní ustanovení bodů 22 a 30 nálezu ústavního soudu č.j. II ÚS 1009/08 a uvedl je touto právní větou ústavního soudu: „Podle čl. 267 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen "SFEU") má Soudní dvůr Evropské unie ("SD EU") pravomoc rozhodovat o předběžných otázkách týkajících se výkladu Smluv a platnosti či výkladu aktů přijatých orgány, institucemi nebo jinými subjekty Unie. Vyvstane-li taková otázka při jednání před soudem členského státu, jehož rozhodnutí nelze napadnout opravnými prostředky podle vnitrostátního práva, je tento soud podle odst. 3 téhož ustanovení povinen obrátit se na Soudní dvůr Evropské unie. Otázkou, zda a za jakých podmínek může být nepoložení předběžné otázky SDEU považováno za porušení ústavně garantovaných práv jednotlivce, se již Ústavní soud zabýval ve svých dřívějších nálezech. V nich pak Ústavní soud dospěl k závěru, že postup obecného soudu, který jako soud poslední instance aplikující normy unijního práva zcela opomněl zkoumat, zda by neměl vznést předběžnou otázku k SDEU a její nepoložení řádně neodůvodnil, je postupem svévolným, který porušuje pravidla spravedlivého procesu. Jinými slovy, o porušení práva na spravedlivý proces půjde tehdy, kdy soud vůbec nevezme v potaz pro něj závaznou existenci kogentní úpravy obsažené v čl. 267 Smlouvy o fungování Evropské unie.“

32. Bod 22 nálezu Ústavního soudu České republiky č.j. II ÚS 1009/08 ze dne 08.01.2009 ve věci Pfizer: „Ústavní soud uvádí, že za výkon svévole považuje i takové jednání soudu poslední instance aplikujícího normy komunitárního práva, které zcela opomene položit si otázku, zda by měl soud vznést předběžnou otázku k ESD, a její nepoložení řádně neodůvodní včetně posouzení výjimek, které vypracoval ve své judikatuře ESD. Jinými slovy, jde o případ, kdy soud nebere vůbec v potaz pro něj závaznou existenci kogentní úpravy obsažené v článku 234 Smlouvy o založení Evropských společenství. Pouhý názor soudu, že výklad daného problému považuje za zřejmý, nelze za řádné odůvodnění považovat; zejména takové konstatování nestačí v situaci, kdy je názoru soudu oponováno účastníkem řízení. Nedostatečné je rovněž to odůvodnění, které řádně nevysvětlí, jak a proč zvolené řešení konvenuje účelu komunitární právní normy. Jde i o případ, kdy soud opomenul vyložit kogentní normu obsaženou v čl. 234 Smlouvy o založení Evropských společenství, a tak odpírá konkrétním účastníkům právo na zákonného soudce garantované čl. 38 odst. 1 Listiny.“ Bod 30 nálezu Ústavního soudu České republiky č.j. II ÚS 1009/08 (ze dne 08.01.2009 ve věci Pfizer: „Protože má stěžovatel právo na vyčerpání všech prostředků, které právní řád k ochraně jeho práva předvídá, dopustil se NSS jako soud poslední instance porušení práva na zákonného soudce, které je garantováno čl. 38 odst. 1 Listiny, když se svévolně (tj. v rozporu s čl. 2 odst. 3 Ústavy České republiky ve spojení s čl. 4 odst. 4 Listiny) neobrátil na ESD s předběžnou otázkou ohledně stěžovatelova účastenství v daném řízení. NSS také nevysvětlil a neodůvodnil s ohledem na existenci kogentní úpravy obsažené v článku 234 Smlouvy o založení Evropských společenství, proč je výklad příslušných norem komunitárního práva zcela zřejmý a proč zvolené řešení spočívající v nepřiznání účastenství v registračním řízení konvenuje účelu komunitární normy.“

33. Znění textu předběžných otázek Soudnímu dvoru Evropské unie (po uvedení popisu rozhodných skutečností):http://cannabis-is-the-cure.blogspot.cz/

Tento výše uvedený posudek a právní analýza podléhá autorskému právu Dušana Dvořáka, MMCA, nar. 12.1. 1962 v Olomouci, zakladatel, mecenáš a investor mezinárodního právního, přírodovědného a národohospodářského výzkumu Cannabis is The Cure (Konopí je lék), právně zastoupeného Cannabis is The Cure, z.s., Tylova 963/2, CZ 779 00 Olomouc, tzn. právního zástupce členů asociace Open Royal Academy. Který jej dává občanů ČR k dispozici v nerovném boji se státem organizovaným zločinem na vlatních občanech. Pokud Podpoříte na výše uvedené konto výzkum a kvalitní advokátní zastoupení, děkujeme převelice.

Nabídka pro XX pro třetí vydání knihy pod názvem Konopná kuchařka

/oceněno Evropským soudem pro lidská práva, Evropskou komisí a Českou republikou/

· Cannabisterapeutické pochutiny a recepty Dušana Dvořáka – daný posudek včetně přílohy

· Kulinářské pochutiny Adama Gottlieba dle knihy Vaříme s konopím

· Klíčové poznatky a receptury z výzkumu Cannabis is The Cure (Konopí je lék) – dodám (stručné, max. 10 stran)

· Klíčové poznatky pro vědecký výzkum – dodám (stručné, max. 10 str.)

Ke knize budou připojena semena odrůdy konopí Carmagnola a útlá skládací brožura z formátu listu A2 Jak pěstovat konopí v roce 2015 – dodám

Ke knize může být připojeno DVD CannabisTherapy obsahující CD Cannabis blues od onkologicky nemocných hudebníků z výzkumu Konopí je lék, hudební videoklip z benefičního koncertu Konopí je lék (viz You Tube) a dokument Konopné pašije (viz You Tube) - prává mám

Přílohu posudku tvoří toxikologicko - právní analýza nezákonného měření obsahu THC v konopí Policií České republiky od soudního znalce v oboru toxikologie, čestného člena odborné společnosti Konopí je lék doc. RNDr. Petra Ondry, CSc. z Ústavu soudního lékařství Fakultní nemocnice v Olomouci ze dne 29.dubna 2013, kterou Česká republika ignorovala:

http://konopijelek.blogspot.cz/2013/05/policie-meri-thc-v-konopi-v-rozporu-se.html

Upozornění na justiční korupci ve věci Cannabis u Evropského soudu pro lidská práva

Prezident Evropského soudu

pro lidská práva ve Štrasburku

Dean Spielmann

DGI-execution@coe.int,

private.office@coe.int

Ministryně spravedlnosti

České republiky a poslankyně

Helena Válková

posta@msp.justice.cz

valkovah@psp.cz

Velvyslanec ČR při Radě Evropy

Tomáš Boček

coe.strasbourg@embassy.mzv.cz

tomas_bocek@mzv.cz

Věc: Upozornění prezidentu Evropského soudu pro lidská práva (dále jen Soud) na korupční jednání soudce Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku E. Kürise ve věci Cannabis a prosazení 3 níže uvedených požadavků. Žádost prezidentovi Soudu, ministryni spravedlnosti ČR a velvyslanci ČR při Radě Evropy o podporu při prosazení aplikace revokace níže uvedených rozhodnutí Soudu dle čl. 31 a článku 41, bod 5 Jednacího řádu Soudu a prosazení čl. 39 Jednacího řádu soudu.

Vážený pane prezidente, vážená paní ministryně, vážený pane velvyslanče.

Před měsícem podal Soudu pan velvyslanec Tomáš Boček pod č.j. 1128/2014 stížnost právního zástupce právnických a fyzických osob podílejících se na mezinárodním výzkumu Konopí je lék (Cannabis is The Cure) na jednání soudce E. Kürise, který dne 6.2.2014 bez řádného zdůvodnění s pouhým odkazem na čl. 34 a 35 Jednacího řádu Soudu zamítl rok a půl projednávanou právní přípustnost stížnosti č.j. 66981/12 s doložením spáchaných zločinů protilidskosti, nezákonného zákazu projednání věci u Soudního dvora EU a řady dalších porušení Úmluvy o lidských právech Českou republikou. Stížnost napadala rozhodnutí Ústavního soudu České republiky č.j. II. ÚS 664/12, viz http://nalus.usoud.cz/ Stížnost Soudu je uvedena na http://echr-coe-int.blogspot.cz/ jako první stížnost.

Dále samosoudce E. Küris v rozporu s doporučením stěžovateli Soudu ze dne 9.1.2013 pod č.j. 1311/13 s týmž odkazem na čl. 34 a 35 Jednacího řádu Soudu pod č.j. 79490/13 dne 6.2.2014 bez zdůvodnění zamítl Soudem čtvrt roku projednávanou právní přípustnost dvou dalších napadených rozhodnutí Ústavního soudu ČR IV.ÚS 4859/12 a II. ÚS 1311/13.

Dále dne 3.7.2014 pod č.j. 47921/14 i přes doložení důkazů o hrubém porušení čl. 2 a 3 a řady dalších čl. Úmluvy o lidských právech Českou republikou ve všech předchozích výše uvedených stížnostech zamítl aplikovat čl. 39 (předběžné opatření) k projednání čtvrtého napadeného rozhodnutí Ústavního soudu II.ÚS 289/14 a současně napadeného rozhodnutí Trestního senátu Nejvyššího soudu České republiky č.j. Tpjn 301/2013, viz http://cannainsider.eu/, který v době legality pěstování Cannabis bez hlášení úřadům dle § 29 zákona o návykových látkách (do 100 m2/osobu) a letité ignorance policie, státních zastupitelství a soudů měřit obsah léčivé látky THC v Cannabis v souladu se zákonem o návykových látkách anebo alespoň právně závaznou evropskou metodikou, čímž policie navyšuje obsah THC až 100 násobně a kriminalizuje občany a při vědomí, že policie dodnes nemá žádnou právně závaznou metodiku k měření obsahu THC v Cannabis (porušení čl. 39 Listiny) dne 13.3. 2014 rozhodl, že držení 10 gr. Cannabis flos je trestným činem. Soudu bylo opětovně doloženo, že se Česká republika chystá výzkum Konopí je lék (Cannabis is The Cure) napadnout a spáchat další zločiny proti lidskosti. Soudu bylo doloženo, že do této závažné trestné činnosti s vědomím porušování mezinárodních závazků i zákonů České republiky jsou zapojeni jak policejní prezidenti, soudci všech stupňů soudního systému, tak nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, viz důkazy na http://pavel-zeman.blogspot.cz/

Soudu přitom bylo rovněž doloženo, že všechna státní zastupitelství zakazují prošetřit spáchané zločiny proti lidskosti a až 90% úbytek váhy zkonfiskovaného Cannabis (nejen) z výzkumnické farmy v Ospělově a rovněž tak nejvyšší státní zastupitelství odmítá nařídit policii aplikovat § 12,odst 2, 28 a 31, odst 1 trestního zákoníku a prosadit zavést registraci pěstitelů Cannabis do 100m2/osobu alespoň u obecních úřadů.

Dne 21.7.2014 obdržel právní zástupce napadeného rozhodnutí Ústavního soudu České republiky ve věci Growshop versus Česká republika č.j. III. ÚS 934/13 a rovněž napadeného rozhodnutí Trestního senátu Nejvyššího soudu České republiky č.j. Tpjn 301/2013, rozhodnutí samosoudce E.Kürise ze dne 9.7.2014, který opět pouze s obecným poukazem na čl. 34 a 35 zamítl právní přípustnost uvedené stížnosti vedené pod č.j. 41264/14, v níž bylo na důkazech doloženo, že ústavní soud své rozhodnutí o údajném šíření toxikomanie stěžovatelem pomocí v growshopu dostupné literatury, poradenstvím a prodejem semen Cannabis neopřel o žádný důkaz a dokazovaní škodlivosti jednání, soudci ústavního soudu nebyli v nálezu vůbec jednotní, osobní, rodinný a sociální život stěžovatele byl zcela zdevastován a byla mu způsobena škoda přes 1 mil. Kč a žije v hmotné nouzi, aniž způsobil komukoliv jakoukoliv škodu, právě naopak, choval se přesně v intencích důvodové zprávy k paragrafu šíření toxikomanie a zamezoval prevenci škod (harm reduction), stejně jako měl ze zákona povinnost řádně a pravdivě informovat zákazníky growshopu.

Vážený pane prezidente, vážená paní ministryně, vážený pane velvyslanče

Je zákonnou povinností soudů své rozhodnutí řádně zdůvodnit, zvláště, když se občané domáhají zákonného řešení u poslední soudní instance jako je Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku, když jejich oprávněná práva vlastní stát porušil a jednal proti občanům jako organizovaná zločinecká skupina.

Jako adiktolog si velice dobře uvědomuji citlivost tématu Cannabis, není však možné zavírat oči před spáchanými zločiny proti lidskosti státními orgány a enormní justiční korupcí v dané věci páchanou nejen v České republice, ale jak vidno výše, i Evropským soudem pro lidská práva. Odkazuji Vás proto ve stručnosti na bod 2 stížnosti č.j. 47921/2014 uvedený na http://cannainsider.eu/. Daná stížnost je, jak bylo sděleno po zákazu aplikace čl. 39 dne 16.7.2014, stále v řízení u Soudu (byly k ní vyjímečně zaslány štítky s kódem č.j.) a dosud nebyla jako předchozí stížnosti zamítnuta jako nepřípustná, když je stejně jako výše uvedené stížnosti právně přípustná.

Žádám Vás laskavě, abyste dle své kompetence a možností podpořil/-li

1) Kárné řízení se soudcem E.Kürisem

2) Aplikaci revokace všech výše uvedených napadených rozhodnutí Soudu

3) Projednání stížnosti č.j. 47921/2014 dle čl. 39 Jednacího řádu Soudu, neboť bylo nejen lékaři a soudními znalci doloženo porušení čl. 2 a 3 Úmluvy lidských právech Českou republikou a zájem ČR páchat zločiny proti lidskostii nadále

V případě, že Vaše rozhodnutí neobdržím do 14 dnů, budeme věc týkající se zkorumpovaného soudce E.Kürise řešit s Interpolem a patřičně medializovat nejen v češtině a s ohledem na vložené investice (nejen) Evropanů a EU, podáme rovněž podnět policejnímu orgánu OLAF.

Očekávám, že Česká republika urychleně přijme naše oprávněné požadavky uvedené na http://www.konopijelek.cz/, neboť ČR do 1.4.2013 povolovala bez jakéhokoliv schválení úřadů získávání, zpracování a distribuci Cannabis bez omezení množství obsahu THC k účelům pokusnickým a průmyslovým (viz nenotifikovaná změna §5, odst 5 zákona o návykových látkách a od téhož dne občanům zakázané jiné produkty Cannabis než je Cannabis flos a zákaz tolik potřebného výzkumu léčivých látek v Cannabis dle § 24 b zákona o návykových látkách dle nenotifikovaného zákona č.50/2013 Sb. nazvaného orwellovsky jako zákon konopí do lékáren). Jak je Soudu ze stížnosti č.j. 47921/2014 známo, tendr ČR z května t.r. je určen pouze 100 bohatých občanů ČR, spíše však je určen pro ty, kteří mají rádi omámení, neboť ČR je v tendru žádáno vykupovat pouze na THC vysocepotentní (19%) avšak na hlavní léčivý kanabinoid CBD minimálně potentní Cannabis flos, takže léčebné účinky Cannabis jsou ČR vědomě mimalizovány.

Děkuji za Váš zájem.

S úctou a očekáváním Vašeho rozhodnutí

Dušan Dvořák, vedoucí výzkumu Konopí je lék (Cannabis is The Cure)

Dušan Dvořák je předsedou správní rady mezinárodní nevládní organizace AK Diag Human Cannabis, IČ: 266 70 232, která je jako člen mezinárodní asociace Open Royal Academy ze dne 6.1.2014 právním zástupcem právnických a fyzických osob podílejících se na mezinárodním výzkumu Konopí je lék (Cannabis is The Cure). Dušan Dvořák, je rovněž právním zástupcem stěžovatele v řízení u Evropského soudu pro lidská práva ve věci Growshop versus Česká republika.

Telefon: + 420 774 723 261, email. dusan.dvorak@konopijelek.cz

Doložme vztažné rozsudky Soudního dvora Evropské unie

1. Rozsudek C‑137/09 (Josemans) zakazující kriminalizovat výzkum a terapeutické využití Cannabis (bod 36 rozsudku)

2. Rozsudek C 59/11 (Association Kokopelli proti Graines Baumaux SAS) zákaz monopolu odrůdové banky s registrovanými odrůdami rostlin (SDEU povolil obchodovat, pěstovat a šlechtit necertifikované, křížené a původní odrůdy rostlin)

3. Rozsudky k nevymahatelnosti nenotifikovaných technických ustanovení dle povinnosti Směrnice 98/34/ES: C -194/ 94 (CIA Security Internatinoinal SA vs. Signalson SA, Securitel SPRL) a C-390/99 (Canal Satélite Digital), Soudní dvůr EU nenotifikaci směrnice 98/34/ES aplikoval i v trestních věcech jako je C‑267/03 (Lindberg) nebo C-20/05 (Schwibbert).

Doložme vztažné judikáty Nejvyššího a nálezy Ústavního soudu ČR

1. Domovní pohlídka a konfiskace majetku (např. pár vzorků z vrcholíku Cannabis) včetně majetků z nebytových prostor musí být předem schválena soudem: Nález Ústavního soudu Pl. ÚS 3/09 z 8. června 2010

2. Pěstování a zpracování Cannabis k alternativní léčbě sebe a druhého není trestný čin: Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2008, sp. zn. 3 Tdo 52/2008 a právní rozklad - Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek č. 9/2008

3. Pěstování Cannabis (nad 0,3% THC) není výroba drog: Usnesení Nejvyššího soudu 3 Tdo 687/2006 z 21. června 2006 a Nález Ústavního soudu II. ÚS 254/08 z 18. listopadu 2008

4. Povinnost soudu položit předběžnou otázku SDEU: Článek 267 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie (viz nález ÚS 1009/08 ze dne 08.01.2009.ve věci Pfizer, body 22 a 30)

ČLÁNEK 34 (splněno vždy ve všech uvedených stížnostech)

Individuální stížnosti

Soud může přijímat stížnosti každé fyzické osoby, nevládní organizace nebo skupiny osob považujících se za poškozené v důsledku porušení práv přiznaných Úmluvou a jejími protokoly jednou z Vysokých smluvních stran. Vysoké smluvní strany se zavazují, že nebudou nijak bránit účinnému výkonu tohoto práva.

ČLÁNEK 35 (splněno vždy ve všech uvedených stížnostech)

Podmínky přijatelnosti

Soud může posuzovat věc až po vyčerpání všech vnitrostátních právních prostředků nápravy podle všeobecně uznávaných pravidel mezinárodního práva a ve lhůtě šesti měsíců ode dne, kdy bylo přijato konečné vnitrostátní rozhodnutí.

Soud nebude posuzovat žádnou individuální stížnost předloženou podle článku 34, která je

a) anonymní nebo

b) v podstatě stejná jako stížnost již předtím Soudem projednávaná anebo již předložená jiné mezinárodní vyšetřovací nebo smírčí instanci a pokud neobsahuje žádné nové důležité informace.

Soud prohlásí za nepřijatelnou každou individuální stížnost předloženou podle článku 34, pokud se domnívá, že:

a) je neslučitelná s ustanoveními Úmluvy nebo jejích Protokolů, zjevně neopodstatněná nebo zneužívající právo na stížnost; nebo

b) stěžovatel neutrpěl podstatnou újmu, ledaže dodržování lidských práv zaručených v Úmluvě a v jejích Protokolech vyžaduje přezkoumání stížnosti, přičemž z tohoto důvodu nemůže být odmítnut žádný případ, který nebyl řádně posouzen vnitrostátním soudem.

Soud odmítne každou stížnost, kterou považuje za nepřijatelnou podle tohoto článku. Může tak učinit v jakékoli fázi řízení.